10 nejdéle žijících živočichů světa

20
06/ 2013

1.Antarktická houba Cinachyra antarctica

Rozšíření: chladná moře v okolí Antarktidy
Nejvyšší zaznamenaný věk: 1550 let

Stáří této houby samozřejmě nebylo změřeno, ale pouze odhadnuto podle tzv. letokruhů. V nepříznivých podmínkách tato houba totiž přirůstá velmi pomalu a nemá mnoho přirozených nepřátel

2.Škeble arktika islandská (Arctica islandica)

Rozšíření: severní Atlantský oceán
Nejvyšší zaznamenaný věk: 405 let

Odborník na volné radikály

Tato škeble má neuvěřitelnou vlastnost, díky speciálním enzymům se zpomaluje zhoubná aktivita volných radikálů a tím pádem tělo škeble stárne velmi pomalu.

Bohužel se populace této škeble velice zmenšuje díky tomu, že patří mezi pochoutky, ale také změny v mořských proudech a bouře mají za následek jejich vymírání.
 

3.Želva obrovská (Dipsochelys dussumieri)
 

Rozšíření: atol Aldabra na Seychelách
Nejvyšší zaznamenaný věk: 255 let

Adwaita - želví babička
Seychelské želvy jsou nejenom obrovské – mají délku krunýře až 120 cm, hmotnost až 250 kg, ale dožívají se i mimořádně dlouhého věku . Nejdelšího prokázaného věku se dožila želva Adwaita -  255 let (1750–2006), která byla dovezena britskými námořníky Robertu Cliveovi do zoo v Kalkatě.

Věk dalších želv:

Madagasakarská paprsčitá – 188 let

Galapážská sloní – 175 let

 

4.Japonští kapři KOI (Cyprinus carpio f. koi)

Rozšíření: celý svět
Nejvyšší zaznamenaný věk: 226 let

Hanako

 

5.Nejstarší savec – velryba grónská (Balaena mysticetus)

Rozšíření: severní oblasti Atlantského oceánu
Nejvyšší zaznamenaný věk: 211 let

Stáří velryb se zjišťuje například nálezem zbytků harpun, které byly užívány na konci 19 století. Pro přesnější určení věku velryby se používá sledování zastoupení aminokyseliny asparaginu – zubech nebo očních čočkách. Jeffrey Bada ze Scippsova institutu pro oceánografii v La Jolla v Kalifornii analyzoval tkáně z očí 48 exemplářů těchto velryb. Nejstarší exemplář byl podle jeho zjištění starý celých 211 let. Bada připouští asi 16% chybu ve výsledcích, stáří velryby se tedy ve skutečnosti pohybovalo někde v rozmezí od 177 do 245 let.

6. Ježovka Strongylocentrotus franciscanus

Nejvyšší zaznamenaný věk: 200 let

Mořské ježovky patří do kmene ostnokožců, a jsou tedy příbuzné dalším typickým mořským živočichům, jako jsou hvězdice, hadice, lilijice či sumýši, známé též jako „mořské okurky“. Ježovka Strongylocentrotus franciscanus patří mezi svými příbuznými mezi skutečné obry – se svými 17 cm v průměru je jednou z největších mořských ježovek vůbec.

Pohlavní dospělosti dosahují sice již do druhého roku života, poté se však jejich stárnutí zpomalí, až téměř zastaví. Podle odhadů založených na radiokarbonové metodě se mohu některé exempláře, žijící v příhodných podmínkách dožívat až stáří 200 let.


7.Mnohoštětinatec Lamellibrachia luymesi

Mexický záliv v hloubkách mezi 500–800 m
Nejvyšší zaznamenaný věk: 175 let, odhaduje se však i věk kolem 250 let

Mnohoštětinatci r. Lamellibranchia patří do kmene kroužkovců a jsou tak vzdálenými příbuznými např. našich žížal. Tito „červi“ žijí ve skupinách čítajících stovky až tisíce jedinců. Tajemství jejich neuvěřitelné dlouhověkosti se podle Erica E. Cordese z Pensylvánské státní univerzity skrývá v jejich schopnosti žít v dokonalé symbióze s bakteriemi. Poskytují jim totiž potřebnou síru v podobě síranů, za což od nich dostávají zpět potřebné organické látky.

8.Mlž Panopea generosa
Západní pobřeží Severní Ameriky
Nejvyšší zaznamenaný věk: 160 let

Ochranná schránka je cca 20 cm,  jeho sifon, tedy zvláštní orgán společný prakticky všem měkkýšům, může dosahovat až délky 1 metru! Takto dorostlý jedinec pak může vážit i 7,5 kg.

9.Haterie (r. Sphenodon)

Nový Zéland
Nejvyšší zaznamenaný věk: 111 let

Haterie vypadají sice na první pohled jako běžný ještěr, dejme tomu leguán, ve skutečnosti jsou však klasickým příkladem „živých fosilií“. Skupina, do níž spadají, zažila období svého největšího rozkvětu asi před 200 miliony let. Dnes rozeznávají herpetologové 2 druhy: haterii Guentherovu, která dnes obývá pouze jediný ostrůvek Brothers Island a její populace dnes čítá pouze okolo 400 jedinců. Větší počet exemplářů přežívá u rozšířenějšího druhu, haterie novozélandské. I ta je však ohrožena vyhubením, zejména díky nevítanému ataku nepůvodních druhů savců – krys, koček a psů.

Sameček haterie novozélandské Henry žije v zajetí v novozélandském městě Invercargill od počátku 70. let minulého století, v současné době je mu však již celých 111 let. V loňském roce se mu podařil nevídaný rekord. Ve svých 110 letech se totiž spářil se 80letou samicí Mildred. Výsledkem jejich románku bylo 11 zdravých mladých haterií.


10. Ara (Ara ararauna)

Severní oblasti Jižní Ameriky
Nejvyšší zaznamenaný věk: 111 let

Svobodný život v přírodě je sice pro zvířata ideální, k dlouhověkosti však rozhodně nepřispívá. Hlavním důvodem jsou pochopitelně predátoři. Život zvířat žijících na svobodě většinou skončí v nenasytném chřtánu některého z nich, neustálý stres z blízkosti nebezpečí také není pro dlouhý život ideální. Život v zajetí tak pro většinu z nich znamená dostatek veškeré péče, což se pochopitelně projevuje i na jeho celkové délce.

Charlie
Papoušek ara araruna jménem Charlie je údajně nejstarším žijícím ptákem. Tvrdí to alespoň jeho současný majitel Peter Oram z Reigate ve Velké Británii. Podle něj se Charlie vylíhl v roce 1899 a dnes je mu plných 111 let. Oram také tvrdí, že papoušek byl v majetku Winstona Churchilla. Tuto zprávu sice Churchillova dcera nepotvrdila, to však nic nemění na tom, že papouškové ara patří spolu s papoušky kakadu k nejdéle žijícím ptákům.

Pramen: článek  Michal Andrle

 

Novinky ze světa

PF 2014
30.01.2014
Přednáška BK Děčín Luboše Strii - Válečníkovy neklidné cesty za klidem
30.01.2014
Statistika návštěvnosti + program 2014 ZOO Děčín
30.01.2014
Podkrušnohorský zoopark Chomutov Jarní ekotábor
30.01.2014
ZOO Ústí - Den tuleňů a lachtanů 11.1.2014
30.01.2014

Nabízím, hledám

Přihlásit se

E-mail:
Heslo:

Nová registrace
Zapomenuté heslo

Přihlásit se pomocí:
Přihlásit s Facebookem Přihlásit s Twitterem