Kachna divoká ( Anas platyrhynchos ) březňačka

12
06/ 2013

Rozšíření: celé území Eurasie a Severní Ameriky. Vyskytuje se spíše v nižších polohách, stojací i tekoucí vody, ve městech, je velice přizpůsobivá.

Největší počet : Rusko – cca 800.000 párů, Německo, Holandsko, Polsko a Finsko – zde se vyskytuje přibližně 60% evropské populace. Celkový počet je odhadován na 5 – 8 miliónů jedinců. V Americe je jich 17 – 18 miliónů.

Délka: 50 – 60 cm

Hmotnost: 690 – 1300g

Rozpětí křídel: 81 – 95 cm

Věk: 15 – 20 let (většina kachen zemře do jednoho roku života)

Potrava: rostlinná (91%) i živočišná – ryby, žáby, plazi, myši, hraboši

Popis: Kačer: je výrazně zbarven hlavně na krku a hlavě – tmavě leskle zelené, zobák je žlutý. Na zadním okraji křídel má kovově modrý lemovaný pás. Ostatní části jsou hnědavě sivé. Peří mění jednou za rok, celkem mají asi 10.000 per a pírek, které mají ochrannou funkci před vlhkem a chladem. Peří si mastí tukem, aby bylo nepropustné pro vodu. Mazová žláza se nachází na zadní části těla, kachna ji zobákem vymačká a posléze rozetře po peří. V období pelichání kachny nejsou schopny po dobu 20 – 21 dnů letu. Kačeři pelichají počátkem června, kachny během vodění mláďat.

Rozmnožování: Na jaře, v době páření, můžeme u kachen pozorovat zajímavý a složitý tok. Kačer nejdříve plave okolo samice s hlavou vtaženou mezi ramena a zobákem skloněným až k zemi. Přitom vrtí ocasem a na hlavě má vztyčená pera. Samice krouží okolo a předstírá nezájem. Ozývá se přitom rychlým kvákáním. První fázi toku kačer náhle přeruší opakovaným cukáním hlavou nahoru a dopředu a vztyčuje přitom tělo z vody. Potom se postaví k samici bokem a schová hlavu za křídlo, přejede zobákem přes brky letek a vydává tak slyšitelný zvuk. V další fázi se kačer na délku smrskne, roztáhne křídla a nazdvihne ocas, aby vynikly všechny jeho barvy. Vzápětí natáhne načepýřený krk směrem ke kachně a obepluje ji. Zaujme normální pozici, ale načepýří hlavu, jako by měl paruku. Nakonec se rychle potápí a zdvihá hlavu. Páření předchází tzv. "zdravení", při němž oba partneři pocukávají hlavou nahoru a dolů. Kačeři často pronásledují manželku jiného kačera a chovají se zběsile. Lze to pozorvat na rybníce často: vpředu letí kachna a za ní dva nebo více kačerů. Jen jeden je ten pravý, ostatní jsou záletníci. Když kačera omrzí zálety, vrací se ke své kachně, které je to většinou úplně jedno. Příčiny tohoto chování jsou nejasné, protože je známo, že kačer oplodní vždy jen jednu kachnu.

Hnízdo si kachny staví  na nejrůznějších místech - na březích vod, ostrůvcích, rákosinách ale i ve větší vzdálenosti od vody v dutinách stromů. Kačer vybírá místo, ale stavbu provádí kachna. Kačer se zpočátku zdržuje kolem hnízda, ale později jde nahánět další kachny. Hnízdění začíná počátkem března až do července. Občas je k nalezení snůška i počátkem listopadu.  Nejčastěji snáší samice 8 - 14 zelenožlutých nebo modrozelených vajec. Občas se stává, že do hnízd kachny divoké nakladou vejce i jiné druhy kachen, dokonce i bažant. Pokud kachna hnízdo opouští, přikrývá ho trávou.  Na vejcích sedí samice 23 - 29 dní. Káčata se líhnou dokonale vyvinutá, zásoby žloutku jim vydrží 3 dny a pak se krmí sama. O mláďata se stará pouze kachna, pokud se některé ztratí, musí žalostně pískat, aby ho našla. Kachna neví, kolik má mláďat, proto pokud se některé neozývá, v klidu s ostatními odplave pryč. Kachňata se umí velice dobře potápět. Po 20 dnech jim začíná růst obrysové peří a po 50 dnech jsou již opeřená a začínají létat. Pohlavně dospělé jsou kachny v dalším roce.

Zajímavosti: první kachna divoká vyvedla v Praze mláďata v roce 1915 V ČR je odhadován počet párů na 30 – 60 000 kusů.

Na vodě kachnu nadnáší vzduch.   Ten se drží mezi peřím a krycí pera vzduch zadržují. Spolu s tukovým vakem pod kůží zabraňuje uzavřená vzduchová vrstva, aby kachna vychladla.

Zajímavým jevem je imprinting (vtištění) vylíhlých kachňat na prvního živého tvora, kterého vidí a který pak pro ně představuje po celý  život  rodiče nebo sexuálního partnera. Nejcitlivější období je osmá až dvacátá hodina života,  kdy si vtiskává podobu matky, kterou se může stát jakékoliv zvíře, ale i člověk.

Kachny divoké jsou hluční ptáci. Samice vydává kvákavé a hlasité „kvák kvák kvák kvák“, samec přidušené a hluboké „reb“, při vzrušení často opakované. Kachny divoké žijí v párech, vytvořených již na podzim na shromaždištích.

Odchov : v poslední době se stal oblíbený farmový odchov divokých kachen z důvodu nenáročnosti.

Lov: v roce 1961 bylo uloveno 35.000 kachen

                    1967: 110.000 kachen

                    1986:  120.000 kachen

                    1988: 220.000 kachen

                    1989:  250.000 kachen

                    1990:  270.000 kachen

 

Uměle vypuštěné kachny:

1976:  2.000 kachen

1989:  230.000

Populace divokých kachen bohužel klesá, což je způsobeno hnojením rybníků, nedostatkem hnízdišť a nárůstem predátorů.

Specializované podniky se zabývají chovem kachen pro myslivecká sdružení, která je chovají pro vlastní potřebu.

 Nemoci kachen:

Virový zánět jater – inkubační doba 2 – 5 týdnů, většinou onemocní kachňata ve věku do 3 týdnů.

Paratyf (salmonelóza) – přenosné na člověka, způsobuje průjmy, dehydrataci.

Botulismus – většinou při vedrech, kdy dochází k rozkladu uhynulých jedinců – Clostridium botulium.

Paraziti – cizopasníci trávicího ústrojí – hlístice, tasemnice, vrtějši a motolice, kokcidie.

Zevní parazti – zákožky

Intoxikace (otrava) – pesticidy

Aflatoxikóza – způsobena plísní Aspergillus (krmivo, podestýlka)

 

Novinky ze světa

PF 2014
30.01.2014
Přednáška BK Děčín Luboše Strii - Válečníkovy neklidné cesty za klidem
30.01.2014
Statistika návštěvnosti + program 2014 ZOO Děčín
30.01.2014
Podkrušnohorský zoopark Chomutov Jarní ekotábor
30.01.2014
ZOO Ústí - Den tuleňů a lachtanů 11.1.2014
30.01.2014

Nabízím, hledám

Přihlásit se

E-mail:
Heslo:

Nová registrace
Zapomenuté heslo

Přihlásit se pomocí:
Přihlásit s Facebookem Přihlásit s Twitterem